top of page

HR best practices nefungují

Obrázek autora: Bohunka HihlánováBohunka Hihlánová

Proč metoda Copy - Paste nedává smysl a kudy vede lepší cesta.


Jak být lepší než HR best practices


Doma mi vždycky říkali - „Když všichni skočí z okna, skočíš taky? Máš vlastní hlavu, tak ji používej.”


Nějak to ve mně zůstalo, řekla bych. Stejného hesla se držím i dneska, po skoro 20 letech v HR.


Zažila jsem za ty roky spoustu trendů, které určitě přinesly hodně pozitivních změn. Zároveň se opakovaně ukazuje, že jejich slepé následování se nemusí vyplatit.


Tady je pár příkladů:


Trend: Engagement a Talent Management


Firmy se začaly v jednu dobu intenzivně zaměřovat na průzkumy angažovanosti a budování komplexních strategií na podporu talentů.


🤔 Realita: I přes veškerou snahu spousta z nich nezaznamenala téměř žádné zlepšení spokojenosti nebo výkonnosti lidí. HR best practices, jako jsou každoroční průzkumy angažovanosti, často vedou spíš k jednoduchým “záplatám” než k dlouhodobým řešením.


Trend: Employee Experience a budování značky zaměstnavatele


Na lidi ve firmách jsme se začali dívat jako na zákazníky, investovaly se velké prostředky do budování značky zaměstnavatele.


🤔 Realita: Přílišné investice do okázalých benefitů a budování značky můžou maskovat hlubší kulturní nebo systémové problémy. Ne každý je Google, Netflix, Spotify. Když se je firmy snažily kopírovat, aniž by se přizpůsobily vlastním jedinečným potřebám a kultuře, často se jim investice nevrátila.


⚠️ Jakkoli jsem velký fanda People Experience (PX) přístupu, i tady platí, že trend je inspirace, ne dogma.


Trend: Práce na dálku, hybridní modely, wellbeing


Pandemie COVID-19 nás přiměla považovat právě flexibilitu za budoucnost práce. S rostoucím povědomím o duševním zdraví začaly organizace zavádět taky wellbeing programy.


🤔 Realita: Firmy naskočily remote režim, aniž by zvážily svoji specifickou organizační kulturu a provozní potřeby. V důsledku toho se potýkaly s problémy, jako je vyhoření zaměstnanců, nedostatečný engagement a potíže s týmovou spoluprací. Ani wellbeing programy se ale neukázaly jako jediné spásné řešení. Bez širší organizační podpory nebo kulturní změny, fungují spíš na efekt.


Každý z uvedených trendů s sebou logicky nese i HR best practices - nástroje, postupy, doporučení, co je ta jediná a správná cesta. Až na to, že vůbec 🙂


Přemýšlím, proč se jich vlastně držíme zuby nehty?


Obvyklí podezřelí asi budou:

  • chybí nám dost zkušeností a sebedůvěry pro vytvoření vlastních přístupů,

  • ve firmě nebo HR komunitě existuje tlak na přizpůsobení se tomu, co je vnímané jako moderní nebo doporučená praxe,

  • máme strach z chyby, proto sáhneme po „osvědčeném řešení”.


A jeden bonusový důvod: náš CEO včera dočetl No Rules Rule a od zítra chce mít stejnou firmu 🙂


Od best practice k vaší practice


Jestli máte za sebou jen pár let zkušeností v HR, celkem často potřebujete řešit věci, se kterými jste se nikdy nesetkali.


V menší nebo střední firmě nejspíš ve vašem týmu není nikdo, s kým se poradit. A tak cesta vede přes Google, ChatGPT, možná nějaké knížky a dost často i HR komunity. Což je super. Určitě vám to pomůže, ale je to jen začátek.


Ptejte se sami sebe:

  • Co to znamená pro nás?

  • Jak to zapadá do našeho kontextu?

  • Kde a jak to můžeme otestovat jako hypotézu?


HR je o neustálém experimentování. I proto bychom měli mít aspoň základní povědomí o designu a vývoji produktů nebo agilních principech a nástrojích.


Garantuju, že takovým způsobem určitě dokážete najít lepší řešení. Nebude to “nejlepší praxe” ale právě ta vaše, unikátní praxe.


 

Kdybyste na to přece jen nechtěli být sami, ráda vás podpořím. Třeba jako mentor nebo se do společné práce můžeme vrhnout naplno.


Krátký nezávazný call si můžete rezervovat tady.

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
bottom of page